Honza Hlaváček - Kajzrova novodurová šolna (Císařovy nové šaty)
Kdysi před dávnéma jařinama, kdy bylo ještě mrtvý moře marod, vegetil ve svým obrovským napiglovaným palácu kajzr, které byl úplná mošna.
„Ajnštajni“ by hókli, že měl íkvéčko jak kropicí konva no a k temu byl ještě těžce ujeté. Veškerý svý love cpal jenom do špicovéch hadrů. Žádný džanky vod rákosníků z Kénigu, nebo z forhózu pod roló. Jenom značkový hózny, semtam nějakej adidasové tričmen a trenažéry, salamandrový šneky a každé metr si splašil suprovó novodurovó šolnu a mantl. Nekalil, nerauchčil, neklepal žádný hajfiska, zkrátka na všechno včetně vládnutí, vojclů a poddanéch mastil. Jen imrvére stepoval před špíglem, a celý dny pruboval co voháknót. Maximálně hopl do štatlu pro cajtunk, kde sjížděl story vo tem, do čeho šmrncovního se které papaláš zrovna vošolnil.
Až jednó naklapali do štatlu dva hofírci a hned ze startu začli vařit težký šméčko. Nahlásili do placu, že só šnajdrmachři a zmáknó ufachčit betelnó šolnu ze spešl matroša, které nemajó ani v Tuzálu. Ten matroš má tu origoš vlastnost, že ho nezbléskne ten, které maká ve svý hokně nebo u svýho koryta krén a taky ten, které je potróblé a nebo totálně na bednu. A pré ten vál kromě nich na celým světě nikdo jiné nekóří ubóchnót.
Hned jak břinkla tadle habaďůra kajzrovi vo ovary, nechal si ty dva hofírky dolifrovat do domášova. Radovanec jak sviňa, že bude mít šolnu jako žádné jiné. A navíc hned zgómne, kdo je krénové v hokně, nebo kdo je na pakárnu, protože nezblikne jeho novodurové mantl!
Boříkům hned jako foršus vysolil těžký love. Ti si hned dovalili šicí valčík a začali házet šmé. Mašinu nechali makat nasucho a jen kalili škopky, značkové vajnoš a tlačili jen samó vybranó špicovó zobku. Každé večer pak hrnuli tágem na dýzu, kde ve finále sbalili nějaký špicový hajfiska a pak s nima dali kabelovó volenku.
Asi za půl metru už byl kajzr netrpělivé, a tak hóknul ministrovi, aby hodil čučku, jak só kolíci s fachó daleko. Ministr naklapal k boříkům do háčku zgómnót ten zázrak ale zgómnul leda kulový. Borci s ním ale hned začli hantýrovali vo tem, jak se jim to zadařilo ubóchnót a co pré na tu duhovó válku hlásí. Přece nebudu u toho hůlka, špekuloval ministr, a nameldoval starýmu bobrovi, že je všecko v oukeju, že takovó špicovku nikdo nikde nekómal.
Pak ještě hofírci hodili kajzrovi drát aby jim nechal dotlačit ještě nějakó goldnu a že mórgen bude šolna ufachčená. Když ju pak druhé den kajzrovi dovalili, tak to s něm málem švihlo. Baterky natahoval jak závodní šnek a sténě gómal akorát jen jejich prázdný haluze a na nich místo šolny akorát chlupiska a sem tam nějakýho beďára. Šici vokolo ale vařili křivó válku vo tem, že je to móc šén a gůt a že to byl betelné kauf - jen aby se neprolátlo, že só buď levingston na hoknu a nebo na palicu.
Náčelník začal mít fedry, že by byl za trubku, kdyby se provařilo, že nic negóme. Proto nahlásil, že je to pecka, že se teda hned vošolní a je redy šmrcnót se štatlem. Pro zichrovku si ale nechal na sobě zánovní jégrhózny, aby mu tupani na potkání neházeli kukačku na hůlku. Pak se nechal vod služebnéch do tý novodurový šolny voháknót.
Jak tak valil štatlem, všichni házeli v duchu těžké lochec, ale přitom měli peřinu to hóknót do placu. Až nějaké pagátl to propálil a nahlásil, že podle něho je kajzr nahaté jak exhiboš před ekonomkó v Augecu.
Pak už se lochčil celé štatl na plné vál a kajzr radši sbalil pilu a zarygloval se na kéru.
Zavolal švestky, všecko jim nabonzoval a chcel, aby ty borečky odchytli, řachli do kameňa a rozhodili jim sandál. Ale než to kadlata všecko našrajbčili a obkreslili si numero kajzrovi flétny, tak už ti borci dávno sbalily love i goldnu a ze štatlu vzali kramle.
(c) 1998 - 2006 Bronislav MAREK
Náměty a připomínky můžete zasílat na marekb@hantec.cz
