Vo pražské vesně, mezi járy 67-68 lapl borec do závěsu famílii co medila
v kirchu v Žabinách. Čapli vyšeptaló kraksnu a valily za staró mutrou
co vegetila na lontě, vinšovat haluz a lajvont laifku.
Přisvištěli a vyhučeli
z kočáru, a do ovarů je mázlo pšššt. Vtrukli tedy do perníku a babču zmerčily
chrochtat v betli, ale pak hlava mapa, že odložila lžicu. Co včil?
Mázli
řepy do holpu, a aby necálovali havranům
těžký love, za štreku do grilu, vygómali, že bábrli lupnó do fára, dohrnó do
Brniska a zaševelí, že valila do kytek v kéru.
Jenže hodit rachejtlu tuhó
jak špalek v klendře na sicnu trabuka kikslo. Zapli mozkovnu, a mekali, že
ji fóknó do tébichu a sešněrujó na vágen. Jak naprášili tak zmákli. Traťůvkó curyk
hodily stopku na autobánu u fecny beneliu 9 křížů, tam co šlo do pytla vo gólce
9 morgošů.
Rozklepaný perutě a vanilky vysadily meltu a voplodnily róry.
Zalepily cech vyhučeli a zblikli, že tébich je vyčórované. Hodily drát hémonům
co se v cukuletu přihasili.
Mlíkaři prubli flétny, familii skásli, nahulili
do antona a hrnuli na fízlárnu. Tam jim rozbili ciferník a pré kde prézlu
zakuklily. Ze zarudléch jodovek kanul slané vasr a prndali furt dokola rovnó
válku. Tak miló familii zamachlovali do kameňa.
Potém ve mléně jim mynář za
tunel lupnul pětilitrové flastr, ale ve šlusu je z kleknservisu hnal aus
do domášova. Fal ve finiši furt durchčí, švestky nevymákli ani prézlu ani
tébich!
Slovníček: trabuko=trabant
.
