Libor Ševčík - Betálné vélet

 
 Kemo, našpicuj ovar, abys zgóml, jak proběhl náš betálné vélet. Začlo to tak, že mě “Agi” nahodil drát, a pré esli nechcu probíhat s něma, že jedó na bódu a večer budó zončit a pařit v knajpě v Sudicách. Páč jsem gómal, že tam bude lochec, tak jsem kévl. Musel jsem si ale napřed narychtovat pingl. Bylo načisto jasan, že mám fest malé bágl, páč se měla na bódu dotlačit vasrůvka a nějaké ten škopek, no a samo že aji něco na chálku. Agi mně však hodil helfkovó plótev a tak jsem si cajky narychtoval do jeho báglu - záložáku.
 Kópil jsem si funglové spacmen – origoš kvalita, žádné póvl, - a tak jsem mohl razit na rolu. Tam už stepovala Alča a vechtrovala, kdo přiklape jako druhé. Mně ze startu nezgómla, páč jsem měl mantl spíš do štatlu, než  na vandr. ( maskáčům jsem totiž musel hodit mávačku, protože když jsem je před pár járama zchrastil, tak jsem ještě měl vo dobréch 20 kilo míň ).
 Pak přiklapal aji Agi a razili jsme na šestó glajzu na vlak. Vygómli jsme, kde je ještě nějaké flečmen a zaparkovali jsme ve vagecu. Byl tam fest hic, a tak valil mantl důle. Najednó hrkly futra a dovnitř naklapali Robec s Radkó a v háku za nima aji Kníža. Ten byl  furt ještě v limbu, ( nebo chcel nahodit úsporné režim )  a tak si kópil flósek enem do Popoviců. Robec a Radka si radši nekópili nic, ale jak tam pak vtrukl štipflósek, tak sténě museli lepit aji s chlupama. Pak Agi z placu hodil myslivnu a hókl:
“ To teda negómu, proč je tady takové hic, když vocaď nefučí nic!” Já jsem na ten cajk hodil čučku a hókl, že by bylo krén, kdyby vod tam fučel hic, když je to kybl na binčus. Celá štreka pak proběhla za působení podobnéch zvonků. Z role na bódu pak byla ledovica, že jsme všeci šmatlali jak kačer Donald. U bódy jsme s Robecem hodili blesk a vopekli špekle, to probralo vostatní, a tak gáblovali taky. Pak dojela aji Lenka a bylo nás čím dál víc.
Na večerní pařbu jsem byl už fest nažhavené, kolovala totiž storka, že v té knajpě točijó škopek za pětku a pré že tam bude za tři pětky špicové gulin. Hodili jsme špacír a mezi tém přiklapala druhá partyja, Fred s bráchó a Sabča – ti přirazili káró. Byl to zbytek světově proslulé grupy – Pupenů, složené z Agiho, Freda a bráchy. Z večera jsme doklapali do knajpy, a všecko bylo tak jak mělo byt. Škopky, zonky, hafo kocórů, kolčení, gulin, a fůra lochecu. Pupeni zončili vo stošest, až Agimu začal haprovat krčál. V tombole jsem ufachčil špicové kajf. Vyprošťovací vokurky v láku a 6 kilo móky. Doteďka negómu, co s ňó.
No a až alkec dosáhl dobréch hodnot, tak se všici šmrncli ledovicó z brdu důle a klapali durchčit. Morgen zoncna rumplovala, luft byl betálné a hlavně v budce nefachčil žádné permoník. Takže špica. Někdo tehdá futroval snídaňu, někdo bóchal dělbuchy ( to byl jeden z betálnéch cajků z tombole ), - jeden z nich ňákó těžkó flignó rupl Agimu v kadibódě. Trocha tlumex rana a pak valilo hafo čóda hercnó vpředu ve futrech aji lochnó vzadu. Z teho se vylópl  Agi a hned vařil:
“Já sem to gómal, že to přinde, a už sem byl narychtované, mně nevoblafnete, rybízci!”
Pak jsme pomali začli zvedat kotvy a razit štreku k domášovu. Tak byl pali tenhle špicové vélet, určitě se všeci betálně zalochčili, a každé, komu to politicky góme, si z teho vodtahl fůru spešl dojmů. No, a tak nezbévá, než zahlásit savana hokna a nekdy zas na bódě zdarec.
 
 

---

poslední úprava 26.04.2000 / vytvořeno a optimalizováno pro Netscape Communicator 4.72 / 800x600 / CE1250
(c) 1998 - 2000 Bronislav MAREK
Náměty a připomínky můžete zasílat na marekb@hantec.cz