Brno roku 1243

Skok na stránku se seznamem povídekSkok na hlavní stranuPošta - napište mi
 

Libor Ševčík - Vo chálce

 
Když konópek klohní sám, tak ušetří rantále. Nedá se to srovnat s gáblem v putyce. Za krupicu uvalenó za chálku v knajpě se dá doma vegetit aji téden.
Tak třeba kópím kilo fazulí. Večer je namočím a morgen je toho půl vany. Že se rozpínajó – to je jejich charakteristická vlastnost. Mohly by bét národní gábl našich spolkovéch sósedů. Gábluju fazule dva dny, třetí je zmáknu na kyselo, čtvrté deň nemusím, zkysly už samy. Další tři dny se nemůžu na gábl ani špiznót. Mám v pajšlu žulové pomník. Takže mám za dvě pětky gábl na téden. Je to levňéší než ajntopf. Ale lámat holcnu pak, kemo, nemůžeš. Budeš mět figuru čokla, keré má za sebó tuberu, zápal plic a sóchotiny zároveň s redukční dietó. Jednó sem lapl módr na ňákó zavařenó zeleninu, ve kšeftě sem něco kópil a dotahl to do kéru. Byly tam jakýsi nápise z paprikášova. Gómal sem, že to bude špica. Majó přece betálný salámy. Hodil sem sicnu u bedny a načisto nenarychtované na ten průpal sem nabral plnó žicu. V raně sem měl zpocené cemr. Zabékal sem jak pardál, augle sem fofrem zamachloval, aby sem nepocákal cimru. Z huby mě vyběhl plamen – aspoň sem nemusel vopalovat fenstr letlampó. V pajšlu byl takové brajgl, jako gdybych tam měl ňáké vulkán. Už sem gómal, že zfajruju jak kapucíni v Schönbrunnu. Vyhópl sem a trtal po cimře od zdi ke zdi. 4x4 merty – žádné stadec. Ke všeckýmu mě hrnula z auglí pára a nic sem negómal. Samo, že sem hépl do kredenca. Na vanilku mě zchráml tříkilové budík, a tak sem hópal po cimře jak štajerák, plácal se plótvama do vanilek a jódloval sem jak na októbrfestu. Pajšl byl v kopru – načisto vyramované. Celé hin sem lapl desatero a lokl si – to sem si dal! Před tém sem dótnal, teď sem fajroval jak olympijské fajrák. Hrnul ze mě hic jak ze slévárny v Košicách, a tak se v cimře v raně oteplilo, fenstr se celé vorosil a z oleandru vyhóplo pópě. Pomali sem lapl luft a hodil se do rychtyku. Potom sem se k talířu blížil jak australské domorodec k lapenýmu chřestýšovi. Chálovat se to ale sténě nedalo, a tak sem to vodnesl ke kontyšu, ať si bezdomovci taky protáhnó kostru! Rozpródí jim to krev a zapomenó na revma.
Takže si dávéte majzla na to, co chálujete! Někdy vám to může dat fest zabrat!
 
 
Přesun na začátek strany

poslední úprava 12.12.2000 / vytvořeno a optimalizováno pro Netscape Communicator 4.75 / 800x600 / CE1250
(c) 1998 - 2000 Bronislav MAREK
Náměty a připomínky můžete zasílat na marekb@hantec.cz